|
|
avšak navzdory tomu měli úžasnou moc na mysl druhých lidí. Ten, kdo rozjímá v himalájské jeskyni a pracuje na sobě, aby sám sebe očistil, očišťuje též i svět a pomáhá světu svými duchovními vibracemi. Nikdo nemůže zabránit tomu, aby jeho čisté myšlenky vycházely do světa a přicházely k těm, kteří je vskutku potřebují." 
|
Čechů mužů a snad i
žen jak oblékají
hnědou či zelenou kutnu ušitou vlastníma rukama,
nebo dokonce oblékají oranžové roucho. Vidím je jak opouštějí tuto civilizaci a společnost svých bližních a odcházejí do osamění pohraničních hor nebo na vysočinu ve vnitrozemí. Vidím jak hledaji opuštěné horské kapličky, jichž jsou v českých zemích na tisíce, vidím jak se v nich usazují a stávají se pohádkovými bytostmi. Pousteníky, šamany, druidy... podivíny v očích lidí co žijí v osamění na posvátných místech, v dubových hájích, pravěkých hradiscích, v jeskyních a u lesních studánek. Jsou to lidé co se vzdali svých rolí a ambicí v tomto šedivém neradostném světě aby věnovali svůj život největšímu dobrodružství jímž je duchovní Cesta. Vidím jak se bezcílně toulají po lesích, promlouvaji ke květinám, přátelí se s motýli, modlí se mezi stromy, meditují na vrcholcích hor, zpívají posvátné zpěvy a praktikuji svá duchovní cvičení... a Bůh je za
upřimnost jejich touhy obdarovává svými Milostmi, vede je a chrání, jako každého kdo má odvahu věřit svému srdci a jít za jeho voláním. Mnozí se časem vrací zpět do světa lidí, bohatší o cenné zkušenosti, ale někteří vydrží nápor osamění a stávají se z nich zasvěcenci největších duchovních mystérií. Stávají se mystiky a tom nejvyšším a nejčistším smyslu slova, stávají se svatými lidmi, kteří očistili své srdce i svou duši od sil temna a nahlížejí do nejhlubších Božích Tajemství. Pro své bližní budou psát básně a lidé se za nimi budou utíkat
pro radu a pro slova moudrosti a útěchy, neboť nikdo nerozumí záhadám života lépe než ten, kdo dokonale poznal Sebe. A nejlepší školou sebepoznání je život osamělého poustevníka. Je to těžká cesta, ale ti kdo jsou na ni taženi Bohem hluboko ze svého nitra, by ji nevyměnili za nic na světě. Radostí jim bude prostý život v souznění s celým Vesmírem. Vystačí si s malým batůžkem na zádech, v němž budou mít všechny své věci. Budou pracovat ale jen tolik, aby obhájili svou pozici nezávislosti. Budou sice porušovat zákony této společnosti, ale jen proto, že se řídí Zákony vyššími, a tak i ohýnek si v lese zapálí a mimo cestu svobodně půjdou a pod korunami stromů budou tiše usínat a pod klenbou jeskyní se budou probouzet. Nebudou bojovat proti světu, neboť svět dostatečně prosvětlí svou pouhou existencí. A budou nevinní jako motýli a tak laskaví, že i jejich odpůrci, úředníci, myslivci či ochránci přirody je nakonec budou mít rádi. Poustevník v lese se stane prestižní záležitostí, neboť jeho přitomnost v lese se stane ekologickým indikátorem čistého, neporušeného a harmonického prostředí. Neboť poustevníkovo srdce je nesmírně citlivé na jakékoli znečištění a nemůže žít proto všude. A tak se všichni hajní budou předhánět v nabídkách těch nejatraktivnějších poustevnických lokalit, jimiž by poustevníka do svých hvozdů přilákali. A všechno to budou ta nejpodmanivější a nejúchvatnější místa, jež v českých zemích dosud zbyla: u vodopádů a horských jezer, v oblacích mezi kosodřevinou, ve ztracených jeskyních a na významných pravěkých archeologických lokalitách, takže si každý vybere podle svého založení a na každého se dostane jen to nejlepší...
Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, Mistra jógy a Učitele duchovní Cesty z Indie,
kterého následuje od roku 1996. Za tu dobu prošel bouřlivou duchovní transformací v důsledku probuzení kundalini, která vyústila dne 23. července 2021 v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách ve vysvěcení - sanjás díkšu - za hinduistického a jógového mnicha, ve věku 53 let. Stát se svámím bylo dlouhodobým přáním a cílem jeho života. Proto se postil a odcházel do hor a do lesa meditovat. Až se mu jeho přání doslova zázračně Svámijiho Milostí naplnilo. Od té doby setrvává v santóše - spokojenosti, veškerá světská přání se rozprchla a on se vrací zpět Domů do duchovního domova, z něhož jsme vyšli. Svámí Gyaneshwarpuri působí jako osamělý, mlčící poustevník v jeskyních Moravského krasu. Měl to štěstí, že se narodil v blízkosti tohoto nejsvětějšího území v České republice, magického a mystického prostoru, v minulosti osídleného šamany a poustevníky, na něž se rozhodl navazovat. Není učitelem jógy a nekáže hinduismus. Má právo používat duchovní titul svámí (pán sebe) a nosit oranžové roucho, šat indických jogínů a sádhuů. Získal tímto tuto nejvyšší Svámijiho iniciaci. Je kosmopolitního nadnáboženského smýšlení a vnitřního založení, z tohoto důvodu uctívá rovněž Ježíšovo křesťanství, buddhismus, taoismus a ostatní světová náboženství. Je historicky první hinduistický mnich vysvěcený zde v České republice. Píše odborné publikace z oboru speleologie, sakrální historie a archeologie a v neposlední řadě vlastní originální, z knih nevyčtenou mystiku a filozofii, básně, duchovní příběhy a pohádky s duchovním ponaučením. Následuje ve všem Sílu Lásky a kráčí po Cestě Poznání (džňanajóga) jak vyplývá z jeho duchovního jména Gyaneshwarpuri (gyana=džňana), které se překládá jako "Ten který poznal". Je tedy vnitřně džňánín čemuž odpovídá jeho na první pohled nesrozumitelná životní filozofie poustevníka. Od narození je osvobozený, dosud ale nerealizoval nejvyšší stav vědomí mókšu, kdy individuální "já" se stává celým Vesmírem. Má však vlastní vnitřní vedení a napojení na Boha, Božské Já. Realizovat Boha a dosáhnout Osvícení je jeho nejvyšší a jediný Cíl v tomto zrození, jemuž zasvěcuje svoji duchovní jógovou sádhanu, meditaci v ústraní, mantra džapu, opakování Božího jména, modlitby, jógové ásany, kriji ap. podle Systému Jóga v denním životě Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. V současnosti se často sdržuje na osamělých a pustých místech v horách a v lesích. Od dětství samostatně studoval Bibli, nikdy však neříkal že je křesťan. Později studoval Bhagavadgítu a jiné svaté spisy indické. Přečetl rovněž některá buddhistická a taoistická svatá písma. Nejvíce ho však oslovila moudrost svámího Šivánandy z Rišikéše, Paramhansy Jóganandy, Ramana Maharišiho, Chan-Šana, Bhagvána šrí Díp Nárájana Maháprabhudžího a samozřejmě svámího Mahéšvaránandy, v němž rozpoznal esenci svého duchovního nazírání Pravdy ze svých meditačních jeskyní a horských poustevnen. Uctívá rovněž ideál himalájských jogínů indických a sv. Františka z Assisi. Nevyučuje jógu veřejně a jako skutečně pravý džňánín, muž poznání, nepřijímá ani studenty jógy ani osobní žáky. V současnosti žije na základě doporučení Svámijiho se svou maminkou v malém ášramu v Brně - Bosonohách. Poustevník Gyaneshwarpuri je někdo o kom se bude především mlčet, neboť totiž v sobě slučuje bezmeznou pokoru Františkovi řehole s bezmeznou tvrdostí šrí Dévpurídžího proti démonům egoismu. Toto je přátelé himalájská jóga v České republice.
www.jakpsatweb.cz.
Přemýšlel jsem, že
je převedu do profesionálního PHP, což by z hlediska designu bylo modernější a lepší. Bohužel však na to nemám zatím peníze a PHP neumím. Proto jsem založil tento nový zdrojový kód HTML lepšího vzhledu než byly mé tradiční stránky, které bez problému existovaly 6 let (2019-2024). Tyto nové lepší stránky jsem vytvořil v listopadu 2024.
Web jsem začal psát někdy v roce 2005 pod tehdejší velice úspěšnou doménou
www.marekpoustevnik.cz, zpočátku jako aktivní speleolog bádající na Habrůvecké plošině v Moravském krasu pro ostatní jeskyňáře a hned se tento web těšil vážnosti krasové komunity. V roce 2012 však tento web již nebyl aktualizován a zanikl. Znovu jsem začal psát tento web již pod současnou doménou www.gyaneshwarpuri.cz - což je mé duchovní jméno (Ten který poznal) - v roce 2019 a opět s úspěchem. Postupně jsem založil v roce 2024 ještě asi deset dalších webů, které přešly jen na subdomény tohoto webu. Jako samostatná doména vydržel fotografický web zaměřený na dokumentaci mé životní a duchovní cesty www.hermitphoto.cz. Myslím si, že jako poustevník musím psát pro druhé o svých zvláštních zkušenostech, milostech, vědomostech a poznání obdržených na horských poustevnách, v lesích a v meditačních jeskyních. Je to opravdu to, co mohu dělat jako poustevník pro druhé, aniž bych ztratil kontakt se svým vnitřním Já, drahocennou osobní svobodou a nezávislým rozhodováním. Opravdu v tvorbě svých webů cítím Vyšší tvůrčí aspiraci od někoho z Vesmíru, svého vnitřního Mistra. Chci tedy něco dělat pro druhé, pro trpící spoluobčany. Proto jim internetem dodávám pozitivní duchovní léčivou energii, sílu a inspirací. Děkuji, že jste si na tento web našli cestu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Pozvánka na subdomény:
Speciální nabídka web krtinskeudoli.cz:
Upozornění:
Některá nejcennější videa, kterými dokumentuji svojí Cestu k Bohu.
Kompletuje profesionálně filmař, herec a mistr aikido Tomáš Sukup, za což mu děkuji.
 |
2702352173/2010 |
|
Mé každoměsíční odvody na potřebnější:
Nechlubím se, jenom vás motivuji, abyste se tak taky zachovali dle svých možností a Bůh, který naslouchá vaším myšlenkám vám to odplatí. Budete mít poklad v nebi (Evangelium sv. Matouše 19,21 a jinde). Stojí to za tu radost! Úplně světsky vykrvácet. Masakr ega.
Závěr.
"Jeden sochař pracoval v lomu na soše. Ale moc se mu nedařilo. Náhle se kámen rozlomil na dvě půlky a on k svému překvapení uviděl uprostřed trhliny mravence, který držel v kusadlech zrníčko. Sochař přemýšlel: "Jak se tam asi ten mravenec dostal? Kdo ho krmí?" A napadlo ho: "Kdo vám dal zobák, dá vám i potravu." Odložil práci a odešel domů, i když bylo teprve poledne. Jeho žena se podivila, zvlášť když jí oznámil, že už vůbec nebude pracovat. "Když takový mravenec přežije v kameni, jak já bych mohl umřít?" Žena ho uklidňovala a posílala k lékaři. Ale on pokračoval: "Kdepak, jsem normální, a jestli mi osud, Bůh, nebo jak to nazveš, bude chtít něco dát, ať mi to hodí tady naší střechou dolů. Kdyby mi to dal třeba jen před dveře, nepůjdu pro to! Nejsem jeho sluha. Když mi dal život, musí mi pomoci i přežít." Ženy mívají dobré srdce, ale všechno má své meze. Nadarmo se neříká, že lidé vás mají rádi pro vaši práci, a když nebudete pracovat pro svou rodinu, láska se vytratí. Sochař však nepovolil. Jednou večer povídá ženě: "Dnes jsem měl klacík, jen tak jsem hrabal před sebou a najednou se v písku objevila dřevěná truhla a v ní plno šperků a zlata." Žena se honem ptá: "A kde to máš?" "No, zase jsem to tam zahrabal! Když mi osud chce dát bohatství, ať mi je přinese až sem, proč bych se s tím namáhal." "Ty nejsi normální, řekni kde to je?" Pod oknem náhodou stáli dva zloději a všechno slyšeli. Rozhodli se, že najdou poklad ještě té noci. Povedlo se jím to, truhlu našli, jenže když ji otevřeli, k jejich překvapení se v ní kroutili jen hadi a škorpióni. Řekli si, ten chytrák o nás věděl a takhle nás napálil. Ale my mu tu truhlu opravdu hodíme komínem před nos. A táhli se stou těžkou truhlou až na střechu, hodili ji přímo do ložnice a utekli. Když ji žena otevřela, byly v ní šperky a zlato. Muž klidně pravil: "To je to co mi chtěl dát osud, vem si to, já nemám zájem." A tak ten příběh říká: Je-li cokoli opravdu ve vaší karmě, příjde vám to, a pokud není, nedosáhnete to."
Božské zrcadlo. Vyprávění mistra jógy.
|
jako podmínky k dosažení vnitřního míru, svobody, nezávislosti, štěstí, lásky a harmonie.
 Web je kulturním dědictvím národa. |
 |
|
"Nemohlo by to být také tak, že vás rozčílilo to, co ten člověk říká nebo dělá, protože ta slova, nebo to chování, poukazují na něco ve vašem životě a ve vás, co odmítáte vidět? Pomyslete jen na to, jak podráždění bývají lidé při setkání s mystikem či prorokem, který mysticky ani prorocky vůbec nevypadá, když začne promlouvat a oni poznávají jeho život."
Toto dílo podléhá licenci .