¨
Hradisko u Bosonoh
ACTA SPELEOHISTORICA 7/2006




Znak ČSS Znak ZO 6-31 logo jóga v denním životě
Marek Poustevník - Šenkyřík
Habrůvecká plošina
- úvod do neznámého speleologického problému
střední části Moravského krasu



2 vnitřní strana obálky - vlevo:
Gyaneshwarpuriho poustevna na Děravce v roce 2015. Foto: David Dunovský.

Impozantní Závrt nad Gotickou chodbou Býčí skály (2008).


3 vnitřní strana obálky - vpravo:
Setkání speleologů pod památným Habrůveckým smrkem 24.9.2005 při níž jsme podepsali žádost o udělení čestného členství v České speleologické společnosti pro Arnošta Hlouška z Habrůvky. Na fotografii uprostřed Mgr.Barbora Roučková, Marek Poustevník - Šenkyřík, Arnošt Hloušek a Doc. PhDr. Martin Oliva.

Naše Silná trojka na Děravce: Arnošt Hloušek, poustevník Marek Gyaneshwarpuri a Milan Hnízdo. Jeskyně Poustevníkova Děravka 2008.

Foto na titulní straně obálky:
Poustevník Gyaneshwarpuri u Habrůveckého smírčího kříže v Habrůvce - symbolu Habrůvecké plošiny (2008).


zadní strana obálky:
Nad Gotickou chodbou Býčí skály (2008).

Po té co byl Marek Gyaneshwarpuri – Šenkyřík vyhnán zlým démonem ze své domovské speleologické základny u jeskyně Ponorný hrádek, jeskyní i studijního území na Plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (viz Acta Speleohistorica 4/2005), odešel na panenské, speleologicky jen minimálně poznané území Habrůvecké plošiny ve střední části Moravského krasu. Zde předpověděl existenci neznámé jeskyně, kterou pokřtil na “Habrůvecké Svaté schody“ pod Habrůveckým ponorem směrem do Vývěru Křtinského potoka ve Křtinském údolí, překonávající vzdušnou vzdálenost 1,5 km a denivelaci -120 m (!), protékanou Habrůveckým podzemním potokem. Proto v letech 2005 – 2007 zkoumal nedaleký, i když stranou ležící Závrt u Habrůveckých smrků, kde objevil spolu s otcem habrůvecké speleologie Arnoštem Hlouškem (1929-2016) ucpanou Milarepovu propast, odvodňující podzemím inundační potůček směrem k Habrůveckým ponorům. Druhou jeskyni, svoji zamilovanou „Poustevníkovu Děravku“ objevil dne 20.února 2007 na pomezí Rudické a Habrůvecké plošiny nedaleko Klostermannovy studánky. Je to velice zajímavý objev, neboť je to ponor erozního původu s potenciálem až několik kilometrů dlouhé jeskyně směrem k Býčí skále – Rudickému propadání, odvodňující inundační potůčky od Černých hlín a od Klostermannovy studánky, s potenciálem až -150 m hluboké ponorné propasti, jedné z nejhlubších v České republice. Tato kniha o Habrůvecké plošině je exkurz do duše senzitivního speleologa putujícího tímto vysoko vyzdviženým horským územím plným závrtů, ponorných potůčků a historických důlních děl. Celkem autor objevil a zaevidoval cca 50 vesměs ve speleologii neznámých závrtů, které detekují neznámé podzemí. Habrůvecká plošina je tedy hodna pozornosti krumpáče a lopaty speleologů, jak napsal v 50. letech 20. století ve své knize: „Údolí Křtinského potoka a jeho jeskyně.“ sám mistr speleologie Býčí skály, Rudického propadání a Křtinského údolí, Rudolf Burkhardt.

Web o duchovní cestě, Moravském krasu, Bohu a Lásce
www.gyaneshwarpuri.cz




ZPĚT